Byl jednou jeden méďa a ten jel s námi nejdříve autobusem, metrem a potom pěšky. Potom ho vyndala z kapsy maminka Mikyho a byl náš průvodce. Byl skoro na všech fotkách.
Paní učitelka nám dávala za cestu čárky, a když někdo nasbíral 7 nebo 6 čárek, tak jsme dostali jedno razítko za cestu do průkazu malého cestovatele, který jsme si vyrobili.
Viděli jsme na Pražském hradě mnoho památek. Zkoušeli jsme být vojáky a minutu jsme se nemohli hýbat ani smát a paní učitelka a paní průvodkyně na nás dělaly opičky a zkoušely nás rozesmát. Viděli jsme tři kašny a někteří házeli peníze do kašny a pak zjistili, že to není pravdivé.
Fotili si nás cizí lidi (z Vietnamu a Thajska). A i jsme se s nima trochu domluvili anglicky. Říkali jsme "thank you, hello a bye".
Nejkrásnější byl Chrám svatého Víta. Víta chtěli zabít, nejdříve ho dali ke lvům a přežil. Potom ho dali do horkého oleje a onemocněl, ale přežil a pak mu dali uříznout hlavu a to už nepřežil. Paní průvodkyně říkala, že hlava mu znovu nenaroste.
 |
| Náš průvodce |
 |
| Celá třída s paní průvodkyní Ilonou Zahradníkovou |
 |
| Vitráž od A. Muchy |
 |
| Roseta |
 |
| Vitráž od Maxe Švabinského |
 |
| Legenda o Janu Nepomuckém |
 |
| Přípravy na výstavu Korunovačních klenot |
 |
| Zlatá ulička |
no to byl super výlet a ivan řika ze tam chce znovu
OdpovědětVymazat